Vozidla s automatickou převodovkou jsou v dnešní době na silnicích stále častějším jevem. Obliba tohoto typu aut roste geometrickou řadou, přesto má velké procento řidičů ke koupi vozidla s automatickou převodovkou výhrady. To je obvykle způsobeno tím, že tento mechanismus je mnohem složitější než manuální převodovka.
Existuje teze, že v případě složitějších zařízení je zvýšená pravděpodobnost, že některá část selže. A taková událost – jak se můžete dočíst na internetových fórech – znamená poměrně značné výdaje. Jsou tyto obavy skutečně oprávněné? Nebo snad všemožní skeptici kreslí příliš pesimistické scénáře? Než si uděláte názor na automatické převodovky, je dobré znát princip fungování takových převodovek.
Proč byla vynalezena automatická převodovka?
Automatická převodovka je zařízení, které bylo vytvořeno pro usnadnění řízení automobilu. Použití tohoto mechanismu eliminuje nutnost ručního řazení. Základem fungování „automatiky“ je důkladný rozbor aktuálního zatížení motoru. Na základě těchto údajů dochází k automatické změně převodových stupňů. Volí převodový poměr, který by měl být v každém okamžiku optimální, což má pozitivní vliv na plynulost jízdy. Díky ideálnímu sladění převodů je motor méně přetěžován, což se následně promítá do nižšího opotřebení komponentů. Můžeme tedy počítat s dosažením vyššího proběhu. Zní to velmi rozumně, tak proč tolik skeptiků?
Nové, to znamená dokonalejší!
Řidiči, kteří se nejvíce zdráhají přesednout do auta s automatickou převodovkou, mohou mít stále na mysli starší řešení. Před lety byla taková auta spojována s horší dynamikou, což jim dalo ‚nálepku‘ vozidel pro řidiče pokročilého věku. Závažnou nevýhodou byla také zvýšená spotřeba paliva.
Předsudky, které vycházely z názorů na automatické převodovky před lety, jsou už poněkud zastaralé. Automobiloví inženýři neztráceli čas navrhováním dalších inovací. V nových verzích byly předchozí nedokonalosti z velké části odstraněny. Ve srovnání s automatickými převodovkami před lety se rychlost a plynulost provozu znatelně zlepšila. Pozitivním překvapením může být také počet převodů, které takové mechanismy nabízejí, a nižší spotřeba paliva než v minulosti.
Spolu s odstraňováním dalších nedostatků však musela narůstat i úroveň propracovanosti takových zařízení. Dnes existují situace, kdy je automatická převodovka složitější mechanismus než motor vedle ní. Nejde to jinak! Kdo chce komfort a automatickou volbu optimálních převodových poměrů za jízdy, musí počítat i s vyššími náklady na servis a opravy.
Jak funguje automatická převodovka?
Zjednodušeně můžeme říci, že automatická převodovka se obvykle skládá ze tří jednotek: řídicího systému, spojky a převodového systému.
Dnes vyráběné automatické převodovky jsou plné elektronických senzorů. Jejich úkolem je shromažďovat parametry, důležité pro fungování převodovky. Zahrnují mimo jiné: teplotu a tlak oleje a rychlost otáčení rotujících součástí. Také rychlost, jakou se auto samotné pohybuje, je sledována. Teprve po analýze těchto dat systém zvolí optimální převodový poměr pro dané podmínky.
Čeho si nový uživatel vozu s automatickou převodovkou zpočátku všimne? První, co vás většinou napadne, je absence spojkového pedálu. A zde vyvstává otázka: byl tento prvek v automatu opuštěn? Ukazuje se, že spojka - ano - existuje, ale její konstrukce a funkce se zásadně liší od toho, co si spojujeme s vozy vybavenými manuální převodovkou.
Výrobci zde často používají tzv. měniče momentu. Úkolem takového mechanismu je přenést rotační pohyb z aktivního prvku na pasivní, a to prostřednictvím tekutiny (obvykle je to olej). Proč taková volba? Měnič točivého momentu může zajistit větší hladkost a lepší tlumení při zařazení optimálního převodového poměru. Důležitá je také jednoduchost ovládání (k sepnutí spojky lze použít ventily). Je však třeba počítat s mírným úbytkem výkonu motoru.
V automatických převodovkách se používají planetové převody. Optimálního převodového poměru je dosaženo vzájemným blokováním příslušných sad kol. Na tomto procesu se podílejí mimo jiné kotoučové spojky, pásové brzdy a hydraulické válce. Třecí prvky a převodové systémy potřebují ke správné funkci správný olej. To je nesmírně důležité, protože musí plnit řadu funkcí: od zajištění optimálního mazání pohyblivých částí až po chlazení systému.
Prvkem, který se často vyskytuje u automatických převodovek, je systém mechanického parkovacího zámku (neboli režim „P“, o kterém bude řeč dále v tomto článku). Obvykle má podobu rohatky, která zablokuje hřídele nebo koše, což má zase znehybnit kola, na která pohon působí.
Jak minimalizovat riziko nákladných oprav?
Na začátku jsme uvedli, že největší noční můrou řidičů vozidel s „automatem“ je vidina opravy převodovky, která může znamenat nutnost sáhnout hluboko do kapsy. Opravdu jsme k tomu odsouzeni? Pokud vynaložíte maximální úsilí, aby měl mechanismus optimální podmínky pro práci, je vysoce pravděpodobné, že nám automatická převodovka bude dlouho sloužit. Existuje několik věcí, které bychom měli mít při provozu takových vozidel na paměti.
Výběr správného provozního režimu
První věcí, které je třeba věnovat pozornost, je správný výběr režimu, ve kterém má převodovka fungovat. Protože, ačkoliv se konkrétní převodový poměr bude volit automaticky, je úkolem řidiče udat vhodný rozsah jeho práce. Chyby mohou vést k poškození mechanismu.
U vozidel s automatickou převodovkou se běžně můžeme setkat s označením: D, N, P, a R.
- D (drive) - v tomto režimu jsou ovládány všechny převodové stupně, které umožňují jízdu vpřed.
- N (neutral) - auto běží na volnoběh, takže převodovka nepřenáší točivý moment.
- P (parking) - režim, který by měl být nastaven po zastavení vozu. Vůz je pak ‚v neutrálu‘ s tím rozdílem, že se aktivuje mechanický zámek kol. Dávejte pozor, abyste tuto funkci neaktivovali za jízdy (což je možné u některých modelů převodovek). Taková chyba může mít za následek vážné poškození převodovky.
- R (reverse) - zpátečka.
Ve vozech novější generace se můžete setkat i s označením S (sport). Tento režim byl vytvořen, aby umožňoval rychlejší změny převodových stupňů.
Pamatujte na olej
U automatických převodovek má velký význam jak správná volba, tak stav používaného maziva. To je důležité, protože olej zde plní několik velmi důležitých úkolů. Například v měniči točivého momentu je zodpovědný za proces řazení. Použití nesprávného produktu může vést k přehřívání, které vede k poruše. Aby bylo možné správně přiřadit olej, je nutné znát technické specifikace převodovky a řídit se pokyny výrobce. Široká škála společností vyrábějících maziva znamená, že v praxi takový úkol nemusí být snadný. Proto stojí za to konzultovat se specialisty, kteří přesně určí potřeby převodovky, která je instalovaná v autě. Měli byste také pravidelně kontrolovat hladinu oleje. Není žádným tajemstvím, že jeho příliš nízká hladina může být příčinou vážné poruchy.
Další záležitosti, které stojí za to řešit, pokud nám záleží na minimalizaci rizika poruch, jsou: frekvence a vhodný způsob výměny oleje. Obvykle se takový servis provádí každých 50-60 tisíc km (někdy i o něco dříve). Majitelé vozů s automatickou převodovkou stojí také před dilematem: zda vsadit na gravitační (statickou) výměnu oleje, nebo sledovat moderní trendy a rozhodnout se pro dynamickou výměnu oleje. Posledně jmenované řešení, i když je dražší, umožňuje důkladně se zbavit použitého oleje a také vymýt vnitřní kanály, kde se nečistoty rády skrývají. Jinými slovy, můžeme se tak lépe postarat o převodovku, což bude mít pozitivní dopad na její životnost.
Vozidel s automatickou převodovkou se určitě nemusíme bát. Pokud se o ně budeme starat a pečlivě dodržovat všechna doporučení výrobce, měli bychom si dlouho užívat pohodlnou jízdu.
