1. Čištění ponorem
Čištění ponorem je stará metoda čištění. Zde použité čisticí prostředky bez problémů rozpouštějí oleje a tuky a dokonale rozptýlí částice nečistot. Pro volně ložené zboží, ale zejména pro vysoce kvalitní, komplikované díly, které se nesmějí poškodit se často doporučuje vícestupňové čištění ponorem.
Kvalitní díly (skříně motoru a převodovky, vstřikovací trysky, ABS komponenty, brýlová skla atd.) se čistí ve speciálních držácích, aby nedošlo k jejich poškození.
Často jeden pracovní krok nestačí, takže se používají vícestupňové čisticí procesy (tlakové zaplavení, ultrazvuk atd.), které jsou v souladu s rozsahem úkolů.
Jednoduché ponorné odmašťovací zařízení zpočátku tvořila vyhřívaná nádoba z plechu, ve které se části vyvařovaly za bodu varu. Vroucí roztok, který se převaluje, vytváří další mechanický čisticí účinek. Tato metoda se dnes již v moderních průmyslových zemích nepoužívá. V moderních zařízeních se zamezí nevýhodám, které vznikají v souvislosti s odmašťováním varem, jako jsou vysoké tepelné ztráty, tvorba páry, rozstřikování nebo vyvaření.
Čisticí účinek lze podpořit mechanicky cirkulací čisticího roztoku nebo tlakovým zaplavením. V případě tlakového zaplavení je roztok čerpán přes četné protilehlé, přesazené trysky s vysokým objemovým průtokem při tlacích mezi 8 a 25 bary do pracovní komory a tím i na čistěné díly.
Alternativně lze vanu několikrát opakovaně naplnit a vypustit pomocí zaplavovacího čerpadla a filtračního zařízení. Přídavný zabudovaný systém povrchového oplachu zajišťuje spláchnutí oleje nebo mastnoty nahromaděné na povrchu vany do přepadu, čímž se zabrání opětovnému znečištění čištěných částí deemulgovaným olejem při jejich vyjímání z ponorné lázně.
Oproti starému vařicímu procesu má ponorné čištění s dobrou cirkulací tu výhodu, že optimálních výsledků čištění je dosaženo při nižších teplotách, obvykle 50 °C - 75 °C, a po kratších dobách ošetření. Moderní systémy již nevypouštějí do haly vodní páru.
Tento proces je předurčen pro jemné a nejjemnější čištění. Použití stlačeného vzduchu při ponorném čištění je spíše kontraproduktivní, protože použití účinných čisticích prostředků je tím výrazně omezeno.
Při dnešních požadavcích na zbytkovou nečistotu a velikost částic je použití ultrazvuku téměř nepostradatelné. V mnoha průmyslových odvětvích jako např. při výrobě přesných mechanických funkčních součástí (jako jsou vstřikovací trysky, ABS ventily atd.), optických skel a zařízení, jakož i při výrobě vysoce přesných trubek, tvarovek a dalších součástí z nerezové oceli, jsou požadavky na čistotu povrchů extrémně vysoké.
Zbytky použitých materiálů a kovový otěr lze zcela odstranit pouze s velkým úsilím, protože takové nečistoty ulpívají na kovových a skleněných površích extrémně pevně.
Ve většině případů samotné ošetření vodnými čisticími roztoky nestačí, pokud není podporováno dalšími mechanickými procesy. V těchto případech může mít ultrazvuk lepší účinek než zaplavení nebo postřik. Ultrazvukové čištění je založeno na vysokofrekvenčních zvukových vibracích, které jsou vytvářeny speciálními vibračními systémy.
Ultrazvuk se v čisticím roztoku přenáší jako podélná vlna. Silné kolísání tlaku způsobené ultrazvukem vytváří v roztoku mnoho malých vakuových bublinek. Ty okamžitě implodují a uvolňují vysokou mechanickou energii. Implodování vakuových bublin vytváří v některých případech tlak vyšší než 1000 barů. Mikrodrsnost povrchu a nahromaděné částice působí jako kavitační jádra.
Tato metoda je vhodná zejména pro nepřístupná místa, vrtané díry, ražené povrchy a další oblasti, kde konvenčními metodami čištění nelze dosáhnout optimálních výsledků. U čirých roztoků je možné již po několika sekundách pozorovat, jak jsou částice nečistot z povrchu odstraněny.
Často používané zvukové frekvence jsou mezi 20 kHz a 45 kHz, ale mohou být i výrazně nad 100 kHz. Obvyklá doba ošetření je obecně 1 až 3 minuty.
2. Čištění postřikem
Tento způsob čištění se skládá z jednoho nebo více koordinovaných pracovních kroků. Silný mechanický čisticí účinek stříkajícího paprsku (vysoký tlak pro speciální aplikace) nabízí tu výhodu, že doba ošetření je často kratší ve srovnání s ponorným odmašťováním a může postačovat nižší provozní teplota 40 - 70 °C.
Případně může být zapotřebí méně čisticího roztoku a s 10 – 30 g/l nižší koncentrace než při čištění ponorem. To může znamenat:
- méně chemikálií,
- nižší spotřeba energie na vytápění a
- úspora nákladů na ošetření a likvidaci odpadních vod.
Systémy pro čištění postřikem mohou sahat od jednoduchých až po velmi složité. Postřikovými čisticími systémy lze levně vyčistit velké množství jednoduchých součástí. Ani zde již moderní systémy nevypouštějí vodní páru do bezprostředního okolí. Pro intenzivní čisticí účinek je rozhodující tvar a uspořádání trysek, které musí zajistit, aby byly díly během procesu čištění ostřikovány ze všech stran a žádná místa nebyla opomenuta. V jednoduchých systémech se stříkací tlak pohybuje mezi 0,5 a 4 bary. Pro určité čisticí procesy, jako např. odstraňování otřepů a vysokotlaké čištění, se používá podstatně vyšší tlak (> 100 bar).
Existují jednokomorové postřikové systémy, u kterých jsou čištěné díly na pohyblivém roštu ostřikovány ze všech stran, jakož i kontinuálně pracující vícekomorové postřikové systémy ve formě pásových průběžných systémů.
Hlavní výhodou je, že ve srovnání s čištěním ponorem lze dosáhnout vyšší průchodnosti při nižších nákladech. Počet a délka jednotlivých komor v kontinuálních postřikových systémech musí být přizpůsobeny danému úkolu. Konstrukce trysky závisí na funkci různých komor.
Důležitým předpokladem pro perfektní fungování postřikových čisticích systémů je použití rychle deemulgujících čisticích prostředků. Pro prodloužení jejich životnosti se používají stejná zařízení jako u ponorných čisticích systémů (např. filtry, odlučovače oleje, skimmery atd.), takže čisticí roztok zůstává použitelný po delší dobu.
Postřikové čisticí prostředky musí mít jiné složení než ponorné. Nejdůležitější vlastností je odlišné chování pěny. Postřikové čisticí prostředky jsou obecně nad tzv. "bodem zákalu" málo pěnivé až bez pěny! Bod zákalu závisí na použitých povrchově aktivních látkách (tenzidech) a často se pohybuje kolem 40 °C. Je nutné dodržovat tento údaj v Produktové informaci pro použitý čistič!
To znamená, že novou náplň nebo po delších přestávkách v provozu je třeba před uvedením systému do provozu nejprve dosáhnout provozní teploty, aby se při opětovném spuštění zabránilo nežádoucí tvorbě pěny.
3. Čisticí prostředky mísitelné s vodou při ručním čištění a čištění v parních nebo vysokotlakých zařízeních
Čisticí/mycí stůl
V mnoha dílnách a menších výrobních podnicích se čištění kovů stále provádí ručně kartáčem nebo štětcem. Postupně však byla tato ruční práce vylepšena a zjednodušena prostřednictvím různých zlepšení. Namísto vany s petrolejem, se štětcem a čisticím hadříkem se nyní pro čisticí roztok používá mycí stůl s kartáčem spojeným s hadicí. V mnoha případech lze petrolej nahradit vysoce výkonnými čisticími prostředky na vodní bázi, které jsou obvykle pro čištění opravovaných dílů vhodnější.
Manuální postřik
Často se provádí čištění postřikem, např. při čištění motorů vozidel nebo zařízení, případně strojů, které nelze přepravovat. Čisticí roztok se nastříká na povrch a pak se musí nechat působit. Silněji znečištěné povrchy se ošetřují neředěným čisticím koncentrátem. Pak jsou částice nečistot odstraněny postřikem silným proudem vody. Povrchy schnou na vzduchu. Proces schnutí se urychlí ofukováním povrchu stlačeným vzduchem.
Parní nebo vysokotlaká čisticí zařízení
Ruční čištění lze provádět také pomocí parních nebo vysokotlakých čisticích strojů, které normálně nepoužívají čisticí prostředky s obsahem rozpouštědel, ale používají čisticí koncentráty na vodní bázi. Čisticí koncentrát se míchá s horkou párou nebo vodou. Tato směs se pod vysokým tlakem nastříká na čištěný povrch. Teplotu a tlak stříkání lze přizpůsobit konkrétnímu případu použití.
Rozpouštědlo (též ředidlo) je látka, která může rozpouštět nebo ředit plyny, kapaliny nebo pevné látky, aniž by docházelo k chemické reakci mezi rozpuštěnou látkou a rozpouštědlem.
Podle německého předpisu TRGS (Technische Regeln für Gefahrstoffe) jsou rozpouštědla těkavé organické látky s bodem varu do 200 °C.
Většina rozpouštědel jsou látky silně hořlavé. ČSN je dělí podle bodu vzplanutí do 4 bezpečnostních tříd (21 – 55 – 100 – 250 °C).
Čisticí prostředky na bázi rozpouštědel se obvykle používají, když je kontakt kovu s vodou nežádoucí. Uhlovodíky se vyznačují vynikající schopností rozpouštět všechny druhy organických nečistot a nízkým povrchovým napětím, které jim umožňuje pronikat do spár, malých otvorů a závitů.
Na rozdíl od vody zachycená rozpouštědla nezpůsobují korozi, protože uhlovodíky jsou prakticky inertní. Rozpouštědla lze snadno recyklovat destilací a nevzniká odpadní voda. Pokud však není prováděna kvantitativní recyklace, mají jako těkavé organické sloučeniny (VOC) škodlivý dopad na životní prostředí a zdraví, a proto by měla být rozpouštědla používána v bezztrátových vakuových systémech. Vzhledem k nízkému bodu vzplanutí existuje při práci v otevřených nádobách nebezpečí požáru.
Dearomatizované technické benzíny stále více nahrazují technické benzíny obsahující aromatické látky a představují důležitou třídu organických rozpouštědel. Jejich rozpouštěcí schopnost se téměř nemění, a to i při výrazně snížených bezpečnostních, zdravotních a ekologických rizicích (EHS). Obsah aromatických látek je typicky výrazně pod 1 %.
Používají se především k čištění velmi mastných nebo zaolejovaných opravovaných dílů jako např. motory, převodovky a větší stroje (lokomotivy). Tyto produkty se skládají převážně z uhlovodíků a v závislosti na zamýšleném účelu použití obsahují další přísady, např. pro zlepšení ochrany proti korozi nebo omyvatelnosti.
Také pro ruční použití se v mnoha oblastech použití osvědčily čisticí prostředky bez aromátů. V závislosti na složení je lze použít jako čisté koncentráty nebo v roztoku s petrolejem nebo částečně i s vodou. Po určité době působení se čisticí prostředek opatrně ostříká silným proudem vody. Při použití čisticích prostředků na bázi rozpouštědel se separačním účinkem se emulze vzniklá při postřiku velmi rychle rozloží na olejovou a vodní fázi, takže olejové složky lze bezpečně oddělit v odlučovači oleje.
Alkoxypropanoly jsou synteticky vyrobená rozpouštědla, známá také jako modifikované alkoholy, která obsahují jak alkoholové skupiny, tak éterové skupiny. Díky vyvážené rovnováze mezi polárními a nepolárními vlastnostmi mají tato rozpouštědla ideální profil pro různé požadavky na čištění, protože mají schopnost rozpouštět polární i nepolární látky.
Protože se jedná o čisté látky nebo alespoň definované směsi látek s velmi úzkými rozsahy bodů varu, lze alkoxypropanoly v čisticím stroji dobře přepracovat destilací, pokud bod varu odstraněných nečistot nespadá do rozsahu bodů varu alkoxypropanolů.
Zpět na >>ČISTICÍ PROSTŘEDKY
Portfolio čisticích prostředků FUCHS
- Neutrální
- Jednosložkové
- Buildery & Tensidy
- Systémové
- Rozpouštědlové
- Speciální
- Mísitelné s vodou a s ochranou proti korozi
- Pro údržbu
- Osobní péče
S naším >produktovým asistentem najdete ten správný výrobek pro vaši aplikaci.